RNDr. Věra Palkovská

Je Manažerkou čtvrtstoletí i Osobností ve veřejné správě, dlouholetou první dámou Třince, ale přesto v sobě vedle pracovních úspěchů nezapře roli manželky, matky a babičky, která občas nestihne navařit či uklidit. Ženský smysl je znát především ve vnímání hutnického města, které Věra Palkovská přirovnává k zahradě. 

„Nyní jsme ve fázi, kdy jsme zplanýrovali, zasadili a teď musíme naši zahradu rozvíjet, pečovat o ni a chránit ji,“ popisuje starostlivost o nejvýchodnější statutární město v republice Věra Palkovská, která je primátorkou čtyři roky, přesto, jak sama říká, je jejímu srdci bližší označení starostka, které koresponduje s tím, že o město je potřeba se starat. 

Podle ní Třinec „kvete“ do krásy. Děje se tak díky třem nosným pilířům, které jeho rozvoj pevně podepírají. Jde o kontinuitu a stabilitu, spolupráci a partnerství a odvahu spojenou se zodpovědností. Díky dlouholeté neměnnosti vedení města se podařilo nejen připravit, ale také dovést do finále řadu projektů, které vyžadovaly několikaletou práci. „Od rekonstrukce hřišť pro naše nejmenší, škol, chodníků a silnic až po velké modernizace a stavby, jakými jsou sportovní centra, knihovna, projekt revitalizace Olše, nadjezd Baliny či Via Lyžbice, integrované výjezdové centrum nebo obchvat Třince, u něhož jako partneři stojíme od začátku náročných příprav. A po třetím úseku trasy se také co nevidět projedeme,“ těší se z vydařených projektů primátorka, jejíž parketou jsou právě investice a doprava.

Nic z velkých investičních akcí by však nebylo bez spolupráce a partnerství, kterých si primátorka Třince velice cení. Ať už jde o vztahy s Moravskoslezským krajem, s ministerstvy, firmami v čele s Třineckými železárnami, organizacemi, ale i napříč církvemi, národnostmi či generacemi. „Vzájemné soužití, sounáležitost chceme nejen budovat, ale i s tolerancí a vzájemným respektem o ně pečovat a chránit je,“ říká Věra Palkovská. 

Třinec by jistě nebyl úspěšný ani bez odvahy, která je mu vlastní. Ovšem vždy ji následuje odpovědnost spojená s dobrým hospodařením, které Třinci v posledních letech již třikrát vyneslo titul Město pro byznys. Také týmová práce radnice je uznávána, a to až platinovým oceněním v anketě Dobrý úřad, které získala díky spokojenosti občanů. Hutnické město neuniká ani očím odborných porotců, kteří si všímají zejména stavebního ruchu. Svou cenu v soutěži Stavba roku Moravskoslezského kraje si tak naposledy vysloužila tělocvična mezi polskou a českou základní školou. A loni polici významných uznání doplnila také cena Opera Civitatem, kterou ministerstvo vnitra ocenilo Třinec za zlepšení služeb v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku, a to díky výstavbě integrovaného výjezdového centra.

Ačkoli se Třinec z ryze hutnického města postupně stal moderním místem pro „fajny“ život, podle slov primátorky zahálka rozhodně není na místě a je třeba přijmout další výzvy. „Nezastavil nás ani covid, ani dopady války na Ukrajině, a i když to není jednoduché, jedeme dál. Ať už mluvíme o rekonstrukci nadjezdu ulice Závodní, Malé Jablunkovské, Kaštanové ulice nebo výstavbě parkovacího domu na Sosně. Jde o dopravní stavby za zhruba čtvrt miliardy korun, které si můžeme dovolit hlavně proto, že jsme se vždy chovali jako dobří hospodáři,“ nastiňuje primátorka a počítá, že celkově v tomto čtyřletém období investice včetně dopravní infrastruktury dosáhly výše tři čtvrtě miliardy, tedy ještě o čtvrt miliardy více než v předchozí čtyřletce. „A to i přesto, že covidová doba stavebním akcím moc nepřála. Velmi nám pomohla digitalizace v investiční oblasti, do které jsme se pustili jako jedni z prvních ve veřejné správě a která zefektivňuje procesy od přípravy přes realizaci až po správu projektů.“